Pravda v zrcadle času - Šarlota Santini Zvětšit

Pouze online

Probuzení 1 Pravda v zrcadle času - Šarlota Santini

Novinka

Temný psychologický příběh o hledání pravdy v minulosti. Bezejmenná hrdinka objeví tajemné zrcadlo, které jí přenáší do tajemných a děsivých světů, ale především jako ve stroji času, cestuje do minulosti. Odkrývá tak dlouho skrývanou pravdu o existenci člověka a bytostech z jiných planet. Vědět příliš, je velmi nebezpečné.

Více informací

119,00 Kč bez DPH

  • EPUB
  • MOBI

Přidat na seznam přání

List

Ukázka e-knih Ukázka e-knihy ke stažení níže

Více informací

Temný psychologický příběh o hledání pravdy v minulosti. Bezejmenná hrdinka objeví tajemné zrcadlo, které jí přenáší do tajemných a děsivých světů, ale především jako ve stroji času, cestuje do minulosti. Odkrývá tak dlouho skrývanou pravdu o existenci člověka a bytostech z jiných planet. Vědět příliš, je velmi nebezpečné. Tajný spolek vlád celého světa a manipulativních Šedivců se jí snaží zastavit na každém kroku. Zdaří se hrdince odhalit pravdu a přiblížit tak lidstvo lepší budoucnosti? Příběh fantazií propojuje skutečná fakta. Začíná tak sága, která bude dále pokračovat. Čtenáři stylem vyprávění přirovnávána k Tulákovi po hvězdách od Jacka Londona. V roce 2017 vznikne první český sci-fi velkofilm podle knihy.

V nejděsivější čas,
kdy hrom a blesk
žene žal,
přijde žena
s dětskou duší
do země za zrcadlem.













Kapitola 1
To byl zase den, opět jsem přišla pozdě do práce. Jsem úplně vyřízená z povinností a z nevyspání. V rychlosti si udělám večeři a pak už spěchám k počítači. Není divu, že jsem dnes zaspala. Celou noc jsem strávila vyhledáváním. Nemůžu si pomoct, je to jako posedlost, která mi prostě nedá spát. Pořád mi v hlavě zní slovo „Pravda“. Kde je pravda? Co je pravda? Už jsem viděla bezpočet dokumentů, přečetla mnoho vědeckých prací. Před týdnem jsem narazila na diskuzích na člověka, který ví hodně věcí, o které se já zajímám. Každý den si píšeme. Našel si mě tak nějak sám. Právě se připojil a já mu hned s nadšením svěřuji svoje včerejší objevy. Čekám na jeho kladnou reakci a žádná odezva. Zůstává bez odpovědi. Vždy mi hned odepisoval, cítím se z toho trochu zklamaná.
Rozhodnu se jít na chvíli projít. Hodím na sebe bundu a tenisky. Seběhnu schody a vycházím z domu na ulici. Ulice je klidná, možná až příliš. Nevidím nikde živou duši. Zabořím ruce do kapes a přemítám o všem, co se mi honí hlavou.
V tom instinktivně zvednu oči směrem k parku. Vidím před sebou ohromnou shrbenou postavu s kápí přes obličej. Musí mít tak dva metry, možná víc. Nevidím jí vůbec do tváře. Zdá se mi, že místo rukou má spíš chlupaté pařáty zakončené dlouhými ohnutými nehty. Kdesi ve své hlavě slyším: „Utéééč!“ Nervózně se rozhlédnu kolem sebe, nikdo kromě obří postavy ale na ulici není. A přece vím, že hlas v mé hlavě patřil té postavě. Podívám se opět směrem, kde jsem ji viděla. Postava zmizela jako opar. Říkám si, že mám už vidiny z nevyspání. Mávnu nad tím rukou. Jdu dál tmavou ulicí.
Po chvíli kolem mě projíždí tmavá dodávka. Zpomaluje, až nakonec zastaví. Pomyslím si, že se asi chtějí zeptat na cestu, ale z auta už vyskakují dva muži v kuklách. Popadnou mě za ruce i nohy. Chci vykřiknout, ale k ústům mi přiloží kapesník.


Probouzím se. Připadám si jaksi nehybná. Otevírám oči, ale nic nevidím. Ráda bych křičela, ale mám roubík v puse. Chci si sundat tu věc, kterou mám na hlavě a zjišťuji, že nemůžu hýbat rukama. Zhodnocuji situaci, sedím na židli a mám svázané ruce i nohy, velmi pěvně. Nemůžu se skoro vůbec pohnout.
Po chvíli uslyším bouchnutí dveří a kroky. Někdo mi sundá kuklu z hlavy. Kolem mě stojí několik mužů v oblecích. Jeden se ujme slova:
„Víte, proč jste tady?“
Kroutím vyděšeně hlavou.
„Vy nejste pánem svého života! Hlídáme Vás na každém kroku. Už jste několikrát překročila hranice. Nejjednodušší by bylo Vás zabít. Jenže to nemůžeme. Můžeme zasahovat, ale nemůžeme Vás zabít. Pro uchování rovnováhy. Tušil jsem, že si nedáte pokoj. Budeme Vám muset vybrat další život. Snad Vás natolik naplní, že již nebudete dále strkat nos tam, kam nemáte.“








Obraz v zrcadle,
skutečnost nebo klam?
Naše životy,
pravda nebo lež?














Kapitola 2
„Lucko! Dávej pozor na auta!“ Okřikuji svoji dcerku se strachem.
„Neboj, mami.“ Odsekne mi s naprostým klidem.
Ještě, že Davídek už je klidnější. Dvě děti jsou na mě stejně moc. Když do toho ještě táhnu několik tašek s nákupem, je to fakt zážitek. Doma naženu děti do pokojíčku. Sama jdu vybalit nákup a pustit se do vaření večeře.
V deset jdu do postele úplně vyřízená jako obvykle. Nedaří se mi ale usnout, tak čekám na Davida. Manžel má dnes přesčas a já se k němu potřebuju přitulit. Konečně dole slyším bouchnout dveře. Pak slyším, jak si dává sprchu. Mám radost, když si ke mně lehá.
„Miláčku, ty ještě nespíš?“ Ptá se překvapeně.
„Ne, čekala jsem na tebe. Chci se přitulit.“ Odpovídám mu už trochu rozespale.
Jakmile si ke mně lehne, cítím se v bezpečí. Jsme spolu už 10 let a já ho stále miluju tak, jako první den. Poznali jsme se už na škole. Byla to láska na první pohled. Hned po maturitě jsme se vzali. Po svatbě se narodil Davídek, po 5 letech jsme měli ještě Lucku. S Davidem jsem šťastná, svoje děti miluju, i když nejsem si jistá, že je to život, jaký jsem měla vést. Vlastně jsem šťastná, až když jsem jen s Davidem. Možná jsem neměla mít děti. Můj život je jaksi neskutečný. Zítra mě čeká přichystat Davídkovi oslavu narozenin. Pozvala jsem všechny děti z jeho třídy.

Stojím uprostřed obýváku, pobíhají kolem mě děti a já si uvědomuju, že jsem úplně mimo. Stojím a zírám před sebe, jako by se zastavil čas. Najednou některé z dětí začne křičet.
„Strašidlo! Strašidlooo!“
Křik slyším z chodby u schodů. Běžím se tam podívat, všechny děti se zavřely u Davídka v pokojíčku. Já dojdu pod schody a vzhlédnu. Nahoře na schodech stojí ohromná shrbená postava s kápí přes obličej. Strašně se leknu a zavřu v úleku oči. Když je znovu otevřu, nikdo tam nestojí.
Zírám opět před sebe, ztratila jsem se sama v sobě. Je mi jedno, co je s dětmi. Jdu do ložnice, posadím se před zrcadlo a dívám se do svých očí.



Nevím, kolik času uběhlo. David mě najednou chytne za rameno a cloumá se mnou.
„Zlato, co se tady děje? Děti jsem našel zamčené v pokojíčku. Všechny se k sobě choulili na posteli a brečeli. A tebe najdu tady, v ložnici, jak na sebe koukáš do zrcadla. Co je to s tebou?“ Vytkne mi ostře David.
„Nemůžu.“ Odpovídám v naprosté letargii.
„Řekni mi pravdu…“ Prosí.
Pravdu. Kdybych tak znala pravdu. Ano, já potřebuju znát pravdu. Už několik dní mám podivné sny a teď ještě to, co jsem dnes viděla na schodech.
„Davide, nevím, co se děje. Mám zvláštní pocity. Jako, že tenhle život není skutečný. Objímám děti, ale jako bych je neměla ráda. A tebe někdy taky ne. Mám pocit, že musím něco zjistit. Děti byly vyděšené, protože něco viděli na schodech a já to viděla taky. Jenže jsem měla pocit, jako bych tu postavu už viděla. Pravda, co je pravda?“
David bez vysvětlení vezme telefon a vytočí nějaké číslo.“
„Šéfe, tento program také selhal. Pošlete tým k zajištění.“
Vůbec nechápu, co říká….








Celý život hledáme naplnění,
smysl života.
Slyšíme v srdci šepot,
srdce zná odpověď.
Stačí se jen zaposlouchat
a vykročit na svou cestu.

Recenze

Známka 
2016-06-05

Převzato z blogu spisovatelky Šarloty Santini

V zemi za zrcadlem je nezvyčajná kniha, ktorá zaujme pútavým príbehom, dobre sa číta. Je pochmúrne mysteriózny a zároveň prekypuje veselou dobrodružnou fantasy. Teším sa na druhý diel, dúfam, že bude.

Napsat recenzi

Probuzení 1 Pravda v zrcadle času - Šarlota Santini

Probuzení 1 Pravda v zrcadle času - Šarlota Santini

Temný psychologický příběh o hledání pravdy v minulosti. Bezejmenná hrdinka objeví tajemné zrcadlo, které jí přenáší do tajemných a děsivých světů, ale především jako ve stroji času, cestuje do minulosti. Odkrývá tak dlouho skrývanou pravdu o existenci člověka a bytostech z jiných planet. Vědět příliš, je velmi nebezpečné.

30 dalších produktů ve stejné kategorii:

Ke stažení